Tarabus & Trunkát

Tarabus & Trunkát Tarabus & Trunkát Tarabus & Trunkát Tarabus & Trunkát Tarabus & Trunkát Tarabus & Trunkát Tarabus & Trunkát Tarabus & Trunkát

Poslední novinky

Rok 2017

Rok 2016

Rok 2015

Rok 2014

Rok 2013

Rok 2012

Rok 2011

Rok 2010

Rok 2009

Rok 2008

Chcete-li dostávat e-mailem novinky týkající se webu a týmu Tarabus&Trunkát, vyplňte prosím Vaši e-mailovou adresu:


Novinky

Kalendář plánovaných podniků pro rok 2009

Poměrně bohatý program čeká naši posádku v roce 2009. Oproti letošní sezoně se rozšíří jejich zahraniční starty, zejména o vybrané podniky mistrovství světa produkčních vozů PWRC.

Datum Podnik Povrch Šampionát
11.-15. 02. 2009 Rally Norway Snow WRC - PWRC
28.-29. 03. 2009 Valašská Rally Tarmac MMČR
01.-05. 04. 2009 Rally de Portugal Gravel WRC - JWRC, PWRC
16.-19. 04. 2009 Mogul Šumava Rallye Klatovy Tarmac MMČR
20.-24. 05. 2009 Rally Český Krumlov Tarmac MMČR
11.-13. 06. 2009 Agrotec Rally Hustopeče Tarmac MMČR
27.-28. 06. 2009 Impromat Rallysprint Kopná Tarmac MČR
09.-11. 07. 2009 Rally Russia * Gravel IRC
20.-22. 08. 2009 Barum Rally Zlín Tarmac IRC, ERC, MMČR
18.-20. 09. 2009 Fuchs Oil Rally Příbram Tarmac MMČR
25.-27. 09. 2009 Rally Sanremo * Tarmac IRC
16.-18. 10. 2009 Rally Bohemia Tarmac MMČR
21.-25. 10. 2009 Wales Rally GB Gravel WRC - PWRC
19.-21. 11. 2009 RAC MSA Rally of Scotland * Tarmac IRC
* v závislosti na pořadí v MMČR

Přejeme všem návštěvníkům našich stránek pohodové Vánoce
a šťastný nový rok 2009!


T&T: Zajímavosti z Walesu od Miry a Dana

Motto:
„V okamžiku, kdy ti přestanou fungovat sluchátka v jedné z helem, a do toho na startu noční RZ zjistíš, že ti přestala fungovat lampička, venku prší rovně, a padá mlha, tak poznáš, co je to leitmotiv Walesu. To jsem tak v pátek večer pochopil, že tohle je svět…“ Dan Trunkát.

Když jsem si s Jaromírem Tarabusem a Danielem Trunkátem povídal o jejich nad očekávání úspěšné (5. v PWRC, 21. absolutně) premiéře v mistrovství světa i na šotolině na britské Wales rally GB, dozvěděl jsem se od nich spoustu zajímavostí, které se do hlavní zprávy o průběhu závodu nevešly. Jelikož si myslím, že by byla škoda je nezveřejnit, tak jsem je přepsal a trochu uspořádal. Vždyť kdo ví, kdy se zase nějaké české posádce podaří tak pěkný vstup do nejvyššího světového seriálu, a to ještě za takových obtížných podmínek, jaké panovaly letos ve Walesu…

PODMÍNKY NA TRATI
Jaromír Tarabus: „Co se týče ledových ploten, tak v tréninku na tréninkových měkčích gumách se daly sjíždět paradoxně lépe, než během závodu na předepsaných závodních šotolinových pneumatikách. Na druhou stranu díky mrazu a zimě nebyly zdejší tradiční mlhy, tedy kromě pátečního večera. Vyloženě ledové plotny byly spíše jen v pátek a tyto části RZ se jely převážně jenom jako přejezdové úseky. Ale pak se v dalších etapách hodně vyskytovala zmrzlá uhlazená šotolina, kde to klouzalo tak na padesát procent mezi ledovou plotnou a klasickou šotolinou. Ale už to nebyly takové úseky, jako pátek, kde byl třeba na stopadesátimetrovém úseku čistý led a člověk musel jet na přejezdu i rovinku jenom krokem, a i tak tam nějaké posádky popadaly po příkopech.
V sobotu a v neděli ledová místa v lesích zůstávala a neroztála, i když odpoledne už to někde, kam mohlo slunce, bylo přece jenom roztátější.
V praxi to probíhalo to tak, že ledoví špioni jsou zakázáni, takže jsme dostávali jenom informace do pořadatele, že třeba od té a té pozice v itineráři se nachází led, a je v oblasti 500 metrů. Jenže když jsme na dané místo dojeli, tak se mi zdálo, že klouže skoro stejně, jako celá erzeta - takže jsme si tam sice třeba dávali větší pozor, ale bylo to pod ledem stejně jako celý zbytek erzety…

PŘEJEZDY
Daniel Trunkát: „Již první den se ukázalo, že člověk si vůbec neodpočine ani na přejezdech, spíš naopak, musíš neustále udržovat koncentraci, protože byly stotřicetikilometrové přejezdy, které se stíhaly v časovém limitu jen tak tak. Přičemž se občas muselo mapovat i v úzkých uličkách a odbočkách, takže jakmile člověk na chvilku polevil v koncentraci, tak vznikl problém, násobený ještě tím, že u tohoto závodního speciálu se musí pochopitelně tankovat v tankovacích zónách, takže pokud by ses na dlouhém přejezdu ztratil a zajel si třeba jen dvacet kilometrů, tak ti zkrátka třeba taky dojde benzín…
Rychlostní průměr mezi RZ se pohybuje kolem šedesátky, jenže do toho započítej, že v provozu jezdí diváci, před četnými kruhovými objezdy se tvoří fronty, takže de fakto lze říci, že bez nějakého porušování rychlostních předpisů by se to stihnout prostě nedalo…
Uspořádání přejezdů byl masakr v tom, že první RZ měřila 19 km a ta byla zrušená, protože byla pod ledem, nějak jsi přes ni doklouzal do cíle, a za dva kilometry startovala druhá RZ, dojel jsi do cíle a za 8 km start třetí RZ a pak přejezd 150 km….“
„Mira“: „Tyto dlouhé stokilometrové přejezdy mi občas zkazily pocity z nějaké krásné RZ, ale tak to ve světě asi prostě je.“

JÍZDA
„Mira“: „Co se týče jízdy, zvolili jsme takové nějaké snad rozumné kompromisní tempo. Sice jsme chtěli především dojet, ale zase by nemělo cenu jezdit do Walesu a jenom to tam nějak opatrně obkroužit, jelikož v takovém případě by si stejně člověk ani nevyzkoušel, jak se ta šotolina asi má jezdit…občas nám nevyšel nějaký skok, jeden jsme docela přehnali (viz. http://www.youtube.com/watch?v=LrYtgvzy7hY pozn. aut.), jednou jsme zase skočili na nějaké kameny na krajnici.
Problémy dělalo slunko svítící proti přednímu sklu, a to spíše ráno než večer, to člověk kolikrát ani pořádně neviděl, kam jede.
Dan: Komplikací bylo, že nefungovalo sluchátko v Mirově helmě, takže jsme si museli helmy prohodit, aby mě Mira slyšel, ale zase já jsem pořádně neslyšel jeho a nemohl tedy opravovat rozpis.

PNEUMATIKY
„Mira“: „S defekty problém nebyl, šotolinové pneu co se na nich jezdí MS jsou skutečně pevné, takže přestože jsme na ně občas dali ránu, tak to vydržely. Můžu říci, že si myslím, pokud by se nedávala před každou etapou nová sada, tak že by tyto gumy snad vydržely celou soutěž od pátku až do neděle. I když samozřejmě jim dal zabrat cardiffský stadion, kde se jelo chvíli na asfaltu.“

NÁRAZNÍKY
„Mira“: „Ztratili jsme dva nárazníky, takže třetí už se tam museli přidělat pořádně na pevno, protože další už jsme neměli a bez něj by se ze servisu do UP jet nedalo, auto musí být podle předpisů kompletní. Takže jsme se trochu báli i takovýchto zdánlivých maličkostí…“

PÁTEK – I. etapa
Dan: „Pořád pršelo. Největším problémem byl led po RZ3, cesta byla absolutně nejízdná, tam jsme viděli na nás mávající posádku, které auto vyskočilo mimo cestu a už nebyli schopni dostat se nazpátek. Tříkilometrovou rychlostí jsi se sunul se zablokovanýma kolama z kopce a čekal jsi, jestli ti to zatočí nebo ne….no a do toho ta doprava na silnicích časový limit….Začátek soutěže se jel takto na severu v horách poprvé, tam se ještě nikdy nejelo, což se ukázalo vzhledem k datu konání soutěže jako špatná volba (jinak ale 35 km dlouhou RZ 3 považuji za to nejhezčí, co jsem kdy v životě jel a těším se na příští rok, kdy se jede v říjnu…). Hodně ošklivá nehoda byla na přejezdu před RZ5, kdy se srazila závodka s civilem a posádku závodního vozu museli vystříhávat.“

SOBOTA – II. etapa
Dan: „Sobota byla oproti v pátku v zásadě v pohodě. Navíc pěkným zážitkem soboty byl stadion v Cardiffu, kde jsme díky zařazenému přeskupení před superspeciálkou měli možnost jít se před naším startem podívat v pohodě z tribuny na celou světovou špičku, což nám pořadatelé umožnili.“

NEDĚLE - III. etapa
Dan: „V neděli jsme měli asi nejvíce problému, protože RZ byly opět namrzlé, zejména v lesích se objevovaly ledové plotny, kde auto zase naprosto vůbec nefungovalo, takže se muselo jet hodně opatrně. Muselo se k trati přistupovat s velkou dávkou rozvahy, nešlo jet naplno pořád, jinak bychom skončili v lese jako řada ostatních. Krizovky jsme měli vždy na druhé nedělní RZ Port Talbot – při prvním průjezdu tam Mira podržel naplno onen skok, letěli jsme docela vysoko a dopadli hodně na předek. No a při druhém průjezdu jsme se zde zase trefili kolem hranu nájezdu na mostek, protože tam z Fiatu prostě nebylo vidět, takže jsme pak nevěděli, co je s autem, které se nechovalo dobře. Mysleli jsme, že budeme mít defekt, ale byla poškozená spojovací tyč řízení.
Měli jsme štěstí, že nás celou soutěží provedl Filip Schovánek, který už zde startoval čtyřikrát a staral se o nás vším všudy…“

Takže vyplatí se jezdit do světa?
Dan: „No to víš, je to fenomén, fotíš se s Rossim, vedle chodí Loeb a všichni jsou totálně v pohodě. Sice když bych jel ve světě třetí sezonu, tak už mi to asi taky přijde normální, nicméně je tu to vědomí toho, že už tady nic vyššího neexistuje a vědomí té náročnosti – kdyby se i první den nejel z půlky, ale celý, tak si to tady u nás neumíme ani představit. Je to super, jsme za to rádi, jsou to neocenitelné zkušenosti, první šotolina, první svět, takovýto výsledek, až čas nám možná ukáže, co jsme si to teď pro sebe dokázali. Taky to může být poslední Wales, který se nám kdy v životě podaří dojet…“

Aleš Holakovský

T&T: Premiéra, svět, šotolina, led a úspěch!

Jaromíru Tarabusovi a Danielu Trunkátovi se podařilo zakončit svoji letošní premiérovou sezonu s vozem S2000 ve velkém stylu. Při svém prvním startu na v mistrovství světa a současně prvním startu na šotolinovém povrchu při britské Wales Rally GB 2008 obsadili jakožto absolutní nováčci 5. příčku v pořadí šampionátu PWRC a 21. příčku v absolutním pořadí.

Závod se navíc jel za mimořádně obtížných podmínek, kdy situaci na trati po celou dobu závodu komplikoval led na trati, kvůli kterému byla dokonce zrušena značná část rychlostních zkoušek první etapy soutěže. Jak situaci před svým premiérovým startem ve světě viděla posádka? Jaromír Tarabus: „Do závodu jsme šli hlavně s tím, že jsme chtěli dojet, protože bylo evidentní, že to bude velmi náročné. Zejména kvůli ledovým plotnám na trati, na kterých předepsané šotolinové pneumatiky nefungují. Naštěstí nejvíce zledovatělé úseky pátečních RZ byly zrušeny.“ Daniel Trunkát: „Ukázalo se nám, že svět je skutečně naprostý fenomén, který je primárně o tom, že začneš v úterý ráno, a zastavíš se až v neděli večer. Extrémně náročné jsou vzhledem k jejich časovému harmonogramu i seznamovací jízdy, což tady bylo ještě ztížené tím, že část RZ byla díky ledu velice obtížně sjízdných, tím pádem časově stíhala jen velice obtížně. Navíc jsme si museli samozřejmě zvyknout na to, že jsou ve světě jenom dva seznamovací průjezdy.“

Co potkalo posádku v první etapě? „Samotný závod pro nás mohl skončit již na začátku, když jsme měli krizovou situaci hned v první zatáčce prvního měřeného úseku. Pak jsme si ještě na jednom horizontu nerozuměli s rozpisem, takže po první RZ jsme byli z jízdy dost špatní, ale pak už se to vylepšilo.“ popisuje začátek závodu jezdec. „Nicméně kvůli ledu bylo obtížné už i například vůbec dojet po trati zrušené RZ 1 ve stanoveném čase do časové kontroly před měřenou RZ 2.“ doplňuje spolujezdec a pokračuje: „První den byl nádherný, byl to typický Wales, pršelo rovně, občas mlha, tma, extrémní těžká rozbitá šotolina. Na RZ 3/6 se největším kamenem úrazu ukázal brod, kde se utopilo několik vozů a kvůli kterému bohužel skončil i Matin Prokop.“ Po první etapě držela posádka 31. místo celkově a 11. v šampionátu PWRC.

Druhou etapu viděla posádka takto: Jaromír: „Přestože jseme chtěli především dojet do cíle, snažili jsem se jet svižně, ale nešli jsme to nějakých velkých rizik. Přesto nějaké krize během závodu také proběhly, ono na tomto extrémně kluzkém povrchu to jinak asi ani nejde. Ztratili jsme dva nárazníky, první protože jsme se nevešli do jedné ze zdejších četných branek a druhý ani nevíme kde. Náročné byly opět i dlouhé přejezdy.“ Po druhé etapě patřilo posádce již 24. místo v absolutním pořadí a 7. příčka v rámci produkčních vozů.

Žádný oddych nečekal na zlínsko-brněnskou dvojici ani v poslední nedělní etapě, naopak: „V neděli jsme měli asi nejvíce problému, protože RZ byly opět namrzlé a objevovaly se ledové plotny, kde auto zase vůbec nefungovalo, takže se muselo jet hodně opatrně. Přehnali jsme také jeden skok a dopadli hodně na předek, autu naštěstí nic nebylo.“ popisuje situaci navigátor a jezdec v popisu událostí posledního dne soutěže pokračuje: „V úplně poslední RZ jsme se netrefili na mostek, kam se najíždělo prakticky na slepo, nebylo tam zábradlí ani nic jiného, řízli jsme to moc vnitřkem a dostali ránu na prvé přední kolo, takže jsme jeli zbývající část RZ do cíle volněji, jelikož jsme nevěděli, co máme s kolem a jestli nemáme defekt. Nakonec z toho byla jen ohnutá spojovací tyč řízení.“

Jaromíru Tarabusovi a Danielu Trunkátovi tedy nakonec v cíli v Cardiffu patřilo 21. místo absolutního pořadí a nádherné 5. místo v šampionátu PWRC!
Takto shrnuje pocity z premiéry v mistrovství světa spolujezdec: „Dominuje u nás obrovská radost z toho, že jsme tuto soutěž vůbec dojeli, protože po tréninku jsme s tím kvůli všudypřítomným ledovým plotnám už ani nepočítali. Jeli jsme s klidem na druhou stranu bych neřekl, že pomalu, snažili jsme se jet „mazácky“ a zrychlovat, byť samozřejmě ta absolutní špička je na šotolině někde jinde. Nicméně zcela upřímně si myslím, že hodnotu tohoto výsledku budeme schopni docenit až po čase, protože už se nám zde něco takého také nemusí nikdy podařit, i vzhledem k řadě okolností a extrémně těžkým podmínkám, kdy spoustu posádek odstoupilo, ať už pro techniku, nebo havárii. Své pocity z debutu ve společnosti světové špičky vyjadřuje i pilot: „Závěr sezony jsme si nemohli představit lépe. Celkově mohu shrnout, že odjet tuto soutěž je velký zážitek a spousta zkušeností, hlavně hodně najetých kilometrů. Samozřejmě občas člověka mrzelo, když viděl, jaký časový rozestup má od absolutní světové špičky. Bylo by zajímavé jet zde i s více zkušenostmi se šotolinou a částečnou znalostí trati. Nicméně dojet Wales, a ještě na takové slušném umístění, to už se skutečně nemusí nikdy podařit zopakovat.“

„Poděkování patří celému kolektivu mechaniků týmu JM Engineering, protože auto bylo připraveno naprosto perfektně a fungovalo až na nějaké drobnosti zcela bezchybně. Lví podíl na tom, že jsme soutěž takto zdárně absolvovali má i Filip Schovánek, který se o nás staral naprosto profesionálně a díky jeho neocenitelným radám má na tomto výsledku skutečně velký podíl a doufáme, že je to počátkem dlouhodobé spolupráce s ním.“ uzavírá Daniel Trunkát.

Příští start čeká posádku v únoru následujícího roku v podobě účasti na dalším podniku mistrovství světa Norské rally.

Copyright © 2008 Tarabus & Trunkát. All Rights Reserved.
Created by B2 and Studio DESTINY